Reference

Eva Naumannová

Milá paní Jano a milý Vašíku,

chtěla bych Vám říci, že setkání s Vámi a s Vašíkem je pro mne něco jako nenadálý krásný dar a já na Vás oba moc ráda myslím, je krásné, že existují lidé jako jste vy.


Vašíku, chtěla bych, abys věděl, že jsem s Tebou byla moc ráda a také, že knížka Tvojí maminky, kt. Ty jsi mi předal, moc pomáhá a pro hodně lidí to bude "ruka podaná v nouzi". Posílám Ti krásného duhového ptáčka zpěváčka.


Tak se oba mějte moc hezky, děkuji a vzpomínám.

Příloha: Duhový pták

Hana R.

Referentka, 47 let

Téměř patnáct let mě trápil atopický ekzém v oblasti obličeje a krku a také jsem měla současně problémy s trávením a následným vyprazdňováním. Po vyhodnocení mého zdravotního stavu mi bylo doporučeno pár jednoduchých základních rad a doporučení, jak mým obtížím předcházet a v budoucnu možná úplně odstranit.


Nejobtížnější doporučení pro mě bylo zvyknout si jíst dopoledne pouze ovoce. Mému tělu stačil ale asi týden, aby si na tuto dopolední stravu zvyklo.


Jednak se mi skvěle zlepšilo trávení a současně i vyprazdňování. Tím, že se tělo takto přirozeně a nenásilně čistí, došlo u mě i k výraznému zlepšení mých obtíží s atopickým ekzémem, který s trávící soustavou úzce souvisí. Rozhodně v doporučeních slečny Jany, týkajících se mých zdravotních problémů budu pokračovat i nadále, protože se cítím výborně a to za to stojí.


Jiřina Čiháková

Asistent ředitele závodu, Skanska a.s.

Řekla jsem si, že na tom tedy asi něco bude a začala jsem dodržovat rady, týkající se stravovacího a pitného režimu. Asi po měsíci pozoruji změny, které se v mém těle odehrávají. Nebudu popisovat, jenom dodávám, že jsem moc spokojena a určitě doporučuji vyzkoušet a hlavně se radami řídit.


Pevně věřím tomu, že všechny nemoci a nepříjemnosti v našem životě vycházejí ze špatných stravovacích návyků, nedostatečného spánku a hlavně stresu. A je jenom na nás, jakého věku se dožijeme a v jaké formě.


Slávek Popelka

Dobrý večer,

zásilka s knihami už přišla, děkuji. Ta knížka je krásná, je to pohlazení pro duši. Blahopřeji Vám, myslím že bude mít velký úspěch. Mějte se hezky.


Ing. Š. Č.

Milá paní Fagošová, 

z Vaší knížky jsem nadšena - výborná myšlenka a provedení, podnětný a jedinečný obsah, také promyšlený a úspěšný podnikatelský záměr.

Přemysl Dvořáček

Dobrý den,

rád bych Vám upřímně poděkoval, že jste si dovolila zavnímat obrazy a také mnou napsané texty a připojila je do svého díla. Mám upřímnou radost z celého díla, formát je velmi milý a kniha se líbí, děkuji za trpělivost, i že jsme celou situaci zvládli a dodělalo se tak krásné dílo.

Šárka

Dobrý večer Jani,

jen hlásím, že jsme celé odpoledne s kamarádkou četly Vaší knihu. Je plná skvělých rad. Je napsaná jednoduše, česky a neúnavně, přitom se tam člověk dozví to podstatné. Paráda. Hned jsme se rozhodly začít s ovocným dopolednem. Mně už to v září doporučil jeden člověk, pač jsem měla strašné problémy s pletí. Vysadila jsem antikoncepci. Nemůžu říct, že to od té doby dodržuji, ale co vím, že když dopoledne jím jen ovoce, tak jsem opravdu aktivnější. Což je teda k výši mé energii snad na škodu. Říkají mi energizer. Řekly jsme si s kamarádkou, že teď se tomu aktivně budeme věnovat a jíst dopoledne jen ovoce. Ona má velké kruhy pod očima a nemůže se toho dlouhodobě zbavit. Mně se pleť už vyčistila, jiný člověk mě "donutil" hodně pít vodu. Tak jsem vědomě běhala ke kohoutku s vodou a prolévala se. A teď sluníčko a nemám si na co stěžovat.

NO KAŽDOPÁDNĚ...KNIHA NÁS STRAŠNĚ BAVÍ, TY CITÁTY...TO JE PROSTĚ PARÁDA!! Hned jsem volala mamce, ať si ji kouká s tátou přečíst!

Držím palce, aby se dobře prodávala. Je krásná.

Eva K.

Diagnostička a psychoterapeutka

Po navržené úpravě stravy se mi výrazně zlepšil celý imunitní systém, byla jsem často unavená a otékaly mi nohy. Cítila jsem neustálou plnost břišní dutiny.


Nyní trávím skvěle, netrpím otoky ani únavou.

Zdenka Moserová

Milá Jani, děkuji za krásné provedení Vaší knihy. Moc se líbí a oslovuje nejen mne, ale i dalších třicet spolužáků v naší škole. Informace v ní jsou přehledné a všichni jsou nadšeni tím, kolik informací se do tak malého formátu vešlo! Ta grafická úprava je také super.


Fandím Vám ve Vaší práci, která povzbuzuje lidi k akci a vytrhává je z letargie ke které byli vychováváni. Mám za to, že se schodujeme v tom, že v životě jsme buď oběti, nebo vítězové.


Vážím si toho, že Vy ukazujete cestu a směr budoucím vítězům! Hodně štěstí a Lásky.


Michal O.

Majitel společnosti

Před rokem a půl jsem se rozhodl, že udělám něco pro svoje tělo. Začal jsem tím, že jsem omezil pití alkoholu téměř až k nule. V té euforii jsem začal posilovat a pravidelně jíst. Pak jsem přestal kouřit, abych "držel basu" s tátou, který přestal, protože mu zjistili rakovinu plic.


Pořád jsem měl problémy s trávením. Dlouhou dobu po snídani jsem měl pocit jako bych snědl kámen, často mě pálila žáha a tak podobně. Když už bylo nejhůř a cítil jsem se zle, zkusil jsem, co je pravdy na tom Tvém tvrzení o stravě, překyselování atd. Nakoupil jsem zeleninu a udělal si zeleninový salát. K němu vícezrnné pečivo a to byla večeře. Vynechal jsem své oblíbené sladké snídaně a takhle pokračoval několik dní. Když opomenu, že mi to chutnalo a já měl pocit jako bych objevil Ameriku, tak nezapomenu na ten pocit (teď použiji výraz, který mi přijde zvláštní, ale nevím jak to popsat jinak) lehkosti a neskutečné energie. Od té doby jsem zařadil zeleninu do svého jídelníčku. Maso v něm tvoří pouze jakýsi doplněk. Pořád si dám rád steak, ale už vím, že nic se nemá přehánět.


Trávení se uklidnilo, spalování je výborné. Jsem přesvědčený, že svůj osud má člověk v genech, ale věřím tomu, že se to dá v mnohém ovlivnit. V naší rodině to je bohužel rakovina, kdo se usadil v našem genofondu, ale já se rozhodl, že jestli mě chce dostat, tak tu na ní nebudu čekat s bůčkem v ruce, ale pěkně jí tu cestu ke mně prodloužím. Jak se cítím mi napovídá, že to je ta správná cesta.


To jsem popsal jen zlomek Tvých rad. Posuď sama, jak mi to změnilo život. Vím, že je to dlouhá zpráva, myslím si, že si můžu dovolit tomu věnovat více času, protože si ten život prodlužuji právě tou změnou.


Na oplátku jedna rada pro Tebe: "Pokud budeš mít někdy pocit, že Tvoje počínání nemá smysl, nedej se tou myšlenkou odradit, Tvoje rady skutečně pomáhají. Jen je spousta lidí, kteří svoje zdraví řeší, až když už je pozdě. Věnuj se jen těm, kteří mají zájem. Vždyť co je to za člověka, když nechce žít dlouho a bez potíží?" 

Jitka H.

Podnikatelka

Když jsem na jaře letošního roku zjistila, že číslo na mé osobní váze stále nezadržitelně stoupá a ještě k tomu na mne působí skličující nepříjemná únava těla a také jsem si bohužel uvědomila mojí věkovou stupnici, tak jsem si řekla a DOST. Musíš se sebou něco udělat, protože když nic neuděláš, bude to jen a jen horší. "Bez práce nejsou koláče" není jenom obyčejná formulka!


Nechala jsem si zpracovat rozbor, abych zjistila co mi je, co se svým zdravím dělat a hlavně, kde a jak začít.


Sešla jsem se s odbornicí na slovo vzatou Janičkou, která mi zpracovala a hlavně detailně vysvětlila výsledek mých zdravotních potíží a doporučila mi, co a jak nejlépe užívat. Musím především říci, že to není jen o užívání léků, produktů, ale člověk hlavně musí sám chtít se sebou něco dělat. Musí ke svému zdraví, ke svému tělíčku přistupovat zodpovědně. Musí mít chuť, sílu se sebou něco dělat, mít důvěru v léky, v produkty které užívá, mít velkou trpělivost, vytrvalost. Musí změnit a to je myslím velmi důležité, změnit, zcela překopat svůj zaběhlý, nesprávný stravovací režim.


Pak to jde samo a člověk se nestačí divit, jak to jde a jak se začne cítit lépe.


Ještě jsem si řekla, když budeš hubnout, musíš k tomu i cvičit a posilovat ochablé svalstvo. Tak se snažím každé ráno protáhnout tělíčko alespoň půlhodinovou sestavou. Určitě jsem měla v prvních dnech některé nepříjemné reakce (a některé zdrav. potíže se ještě i dnes opakují) např. bolest hlavy, nebo najednou mi začalo kapat z nosu, až jsem si říkala, co je to za divnou rýmu. Velmi silné noční pocení, v noci jsem se budila, neměla jsem zcela klidný spánek. Měla jsem také křeče lýtek při ranním probuzení, ale až nyní, po dvouměsíční kůře (zhubla jsem 4 kila) se začínám cítit velmi dobře. Začínám lépe spát, zlepšila se mi kvalita vlasů, začíná se mi vyrovnávat pH moči, nejsem tolik unavená, křeče lýtek ustoupily a tak doufám a věřím, že to bude jen a jen lepší.


Jak říkám, všechno je v nás, o naší vůli a snaze něco chtít dokázat. Zdravěji jíst, snažit se nestresovat a dívat se na svět trochu pozitivněji, nemračit se, i když se nám zdá, že se na nás valí hodně starostí. U mě platí když si řeknu: chodíš, vidíš, slyšíš, máš ruce, nohy, nejde o život, tak to prostě musíš zvládnout a jede se dál.


Hodně úspěchů a radosti z díla a ať jste taková jaká jste, stále skvělá, ochotná vzdělávat se a pomáhat lidem, to vše Vám přeji od srdce.

Rostislav Koupal z Chebu

Dobrý den, přečetl jsem Vaši knihu po velmi malých kouscích a to především na místech přírodních - kde se cítím naprosto svobodně. Nejprve s lehkou nechutí - pro přemíru hutných informací, které kniha od začátku až do konce obsahuje, ale při tom s jakýmsi pocitem vnitřní jistoty, že je v ní skryto něco mezi řádky - co má schopnost způsobit - snad cosi zvláštního v životě člověka. A tak jsem četl, chodil, dýchal, uvolňoval se a v průběhu toho všeho obsah knihy opatrně užíval, jako nějakého léku.


Nyní mohu s odstupem času potvrdit, že užívání takových informací /oproti běžnému čtení/, je zcela na místě, protože obsah se postupně odkrýval, jako puzzle, které do sebe zapadá tím krásněji, čím více se o něj zajímáš. Onen začátek takového čtení byl tedy docela tajemný, protože mně bylo odkrýváno, co všechno bych mohl v životě zlepšit, vyladit, změnit či vyhodit, a měl jsem dojem, že když z každé kapitoly uskutečním alespoň něco - musím být přece brzy téměř zdravý jako ryba.


Ale ejhle ?!" - čím více čtu - tím více neduhů a chyb v životě vidím. Dříve než v polovině čtení jsem nabyl dojmu - že tato kniha je buď pro lékaře, kteří jsou schopni věci do života aplikovat, nebo pro duchovní bytosti - které mají nadlidskou vůli pro dlouhodobou realizaci toho všeho.


Naštěstí ani jedna z těch možností nebyla pro mne. Je to jednodušší než jsem myslel. Ony puzzle se postupem času a to v průběhu roku a půl - opravdu postupně, zvláštním způsobem skládají. Díky některým informacím v knize - jsem byl pomalu a zvolna přiváděn k různým myšlenkám, úvahám a někdy činům.


Poté už jsem se ke knize vracel jen nárazově, na různá místa a tím zřejmě docházelo k jamémusi doladění podvědomého systému práce s informacemi, které v konkrétních časech i místech souvisely s mým zdravotním stavem, v přímé linii se stavem duševním. Nu a co se tedy vlastně stalo?


Jakýmsi velmi zvláštním způsobem se ve mě vytratila potřeba uvolňovat své přepětí díky každodenním večerním dýchánkům u piva či slivovice. A protože tato "domácí terapie" v mém životě fungovala poměrně spolehlivě, už několik let /11/- stala se pro mne i díky sociální sféře, naprosto nepostradatelným zpestřením. Žel dlouhodobé užívání - má své důsledky.


Dnes je tomu rok a několik měsíců a má potřeba volňování přepětí je tu stále - ovšem už ne díky alkoholu. Ten je pryč z mých myšlenek i těla. O rozdílech není třeba ani mluvit. Mnohem více energie, došlo k úpravě jídelníčku, mé tělo jinak vnímá potravu - díky čemuž si ji i podvědomě vybírá / a to podstatně odlišným způsobem/, tělo vyžaduje více pohybu a došlo k automatické redukci váhy na ideální stav bez jakýchkoliv chemických či jiných vedlejších opatření.


Už jen na těchto několika změnách je vidět - jak komplexně je tělo schopné fungovat. K jaké geniální návaznosti v těle dochází v rámci spojení orgánů ve spolupráci s mozkem, před čímž musím smeknout a myslím, že je přinejmenším úsměvné myslet si, že je to náhodné dílo jakých si sil, kdesi ve vesmíru.


V jedné rovině s tímto je i myšlenka o celku, kterou tato kniha je. Možná se to bude zdát trochu přehnané ale kniha leží v knihovně hned vedle bible. Proč? V posledním čase totiž byla svým obsahem - velmi obsáhlým souborem informací, které mají schopnost měnit život - nebo ho nechat úplně stejným, podle toho jak se k nim čtenář postaví. Tuto myšlenku mají s biblí myslím společnou i když jsou každá z jiného soudku a někteří ortodoxní by mě za takové srovnání minimálně nepochopili, protože jsou samozřejmě nesrovnatelné.


Nic méně, myšlenkou knihy nejsou pouze dobře míněné rady, postupy nebo pravdy o zdraví. Myšlenkou této knihy je vyšší princip a pokud jsem výše zmínil bibli, není to zase tak krkolomné přirovnání, protože tím největším oslovením z Knihy Labyrint Zdraví, nejsou pouze funkční mechanismy pro zdraví, ale myšlenka na život, který už nemusí být nikdy stejný. A tato kniha nezpůsobila jen změny mého zdraví, ale změnila způsob mého myšlení v některých oblastech. To mělo za následek setkání s novými lidmi - a díky nim, můj život dostal jiný směr. Kdyby na začátku všeho nebyla myšlenka, život by neměl tento směr. Byl by jiný. Ale ne takový, jaký je teď. To je ten originál.

A kdyby jste Jano, na začátku neuskutečnila svou myšlenku, nevznikla by ani tato kniha - a ani mé upřímné poděkování, kterým je tento dopis.

Na Vaší životní cestě Vám přeju ...

Ale co bych mohl přát ženě, která si vlastně může zařídit život jak potřebuje?

Nevím - ale poznal jsem Tě jako osobu přátelskou, milou a především lidskou.

A jako - člověka, si Tě pamatuji a jsem rád, že ani Tvá kniha není pouze lékařským předpisem, ale knihou od člověka k lidem.

Za všechny doposud i později oslovené, Ti tedy milá Jano, ZE SRDCE DĚKUJI.

A nezbývá než přát Ti hezký nový rok 2014 a to ostatní - drž pevně v rukou.

Čtenář současný - i titulů budoucích.

Váša

můj nejmilovanější syn


Váša se narodil 3.1.2005

Jedná se o velmi osobní příběh mého "malého" chlapečka. Čtenář jistě pochopí, že nechci veřejně vystavovat a zveřejňovat citlivé informace ohledně Vašíkova zdravotního stavu. V příběhu proto nehledejte konkrétní informace, jen pocity a postoje matky, která se nehodlala smířit s verdiktem a prognózami lékařů a postavila se tváří v tvář nemoci, na kterou jí klasická medicína nenabídla lék.


Co je důležité? Pro každého a v danou chvíli něco jiného.


Co je nejdůležitější pro maminku dítěte? Aby děťátko bylo zdravé a v pořádku. Vidí-li maminka na nejcennějším pokladu cokoliv v nepořádku, okamžitě utíká k lékaři. Pane doktore, paní doktorko, podívejte se, moc se mi to nelíbí. Pan, nebo paní doktorka odvětí: "vše je v pořádku" nebo řekne: "budeme to sledovat". Uklidněná, ale stále s otázkou, co to může být, odcházím domů. Říkám si, kdyby to bylo něco vážného, lékaři by jistě zakročili. Spoléhám na ně.


Děťátko roste a roste. To něco se mi stále nelíbí. Opět jdu k lékaři: "No maminko, možná by bylo dobré cvičit." Odcházím s doporučením na cvičení. Rehabilitační sestřička se ptá: "Proč jste nezačali chodit již dříve?" Co na to mohu říci?


Začínáme cvičit. Stav se trochu vylepšuje, stále to není ono. Vím, že něco není v pořádku, ovšem nikde se mi nedostává žádné odpovědi. Navštěvuji jiného lékaře. Tento lékař má na vše jiný úhel pohledu. Odesílá mne s Vašutkou na CT vyšetření. Na tomto vyšetření jsou objeveny vážné znaky oslabení organismu, které vysvětlují předcházející potíže. Diagnóza je vyřčena a nejeví se příliš pozitivně.


Následuje několik dalších návštěv u lékařů. Maminko, to je zázrak, že stav chlapečka je vůbec takový, jaký je. Budoucnost je naprosto nejasná. Každý lékař má na nově zjištěný zdravotní stav rozdílný názor. Ptám se, co s tím mohu já dělat, aby se celkový stav vylepšil? S tím se nedá nic dělat! Čas ukáže, ano?


Nesmířím se s pocitem, že bych měla pouze čekat a vyčkávat. Hledám, pátrám. Najednou se objevují informace, které jsou skoro až utajované.

Dopátrám se existence:

  • hipoterapie, která má velmi pozitivní dopad,
  • eegbiofeedback, který stimuluje mozkové hladiny,
  • SRT,
  • objevuji, že je možné si od pojišťovny nechat předepsat ortopedické boty,
  • je možné jet do lázní, kde jsou prováděny procedury,
  • objevuji centra, které se přímo specializují na určité nemoci.

Zjistím, že pomůže určitý zákrok. Následně po zákroku je každou noc na spinkání dobré dávat na nožičku polohovací dlahu. Jdu za panem doktorem s tímto požadavkem. Pan doktor se nad požadavkem zcela upřímně rozesměje a sdělí mi, že je to naprosto zbytečné a nesmyslné. Jdu k jinému lékaři, lékař je sdílnější a chápavější. Okamžitě vypíše doporučení na polohovací dlahu. Sleduji, jak dochází k vylepšení zdravotního stavu při jejím každodenním používání.


Jiný pan doktor při další návštěvě řekne, že komunikace s Vašutkou je naprosto zbytečná, když nereaguje. Diskuze nemá smysl. Ustoupím a odcházím. Pokračuji v povídání dál. Věřím ve výsledek svého snažení. Po roce snažení Vašík začíná mluvit. Dle některých lékařů se předpokládalo, že ani Vašík mluvit nezačne.


Všímám si dalšího zdravotního problému. Vyhledám lékaře. Maminko, Váš chlapeček bude nosit brýle. Hm, dobře, co můžeme udělat pro to, aby se zrak zlepšil? Nic, budete k nám chodit na kontroly. Mám stále pocit, že je možné vykonávat něco pro vylepšení. Po třetí návštěvě, kdy se stále ptám, zda-li by s tím šlo něco dělat, se paní doktorka zamyslí - no, no možná byste mohli cvičit oči. Cvičení očím prospívá.


Při dalším zdravotním problému je přivolána v noci záchranná služba. Odjíždím s Vašíkem do nemocnice, kde čekám na vyjádření. Najednou se radí 15 lékařů, co dál. (Při čekání na vyjádření zaslechnu rozhovor dvou lékařek o tom, jaká je dávka léků pro pacienta nebezpečná. Je to jednoduché, do té doby, dokud dávka nezpůsobí smrt, je to v pořádku.)


Konečně se již někdo chystá říci mi výsledek. Je to dobré, 7 lékařů má názor takový a 8 lékařů má názor úplně jiný. Nastal čas ukončení pobytu v nemocnici. Chci dát děťátko do školky. Doneste vyjádření, že můžete chodit do školky a my Vás přijmeme. Nebudeme-li mít vyjádření, budeme mít strach a děťátko nepřijmeme.


V nepopsatelném stavu vyčerpání a bezmocnosti odcházím za paní doktorkou, aby mi napsala potřebné vyjádření. To jste se musela zbláznit, jak můžete to dítě dát do školky, co jste to za matku? To jsem ještě neviděla...., výčet podobných vět nezná konce. Trvám na tom, že chci Vašíka dávat do školky, aby byl v kontaktu s ostatními dětmi. Pro vývoj je to velmi důležité. Žádám paní doktorku, aby zavolala ošetřující lékařce v nemocnici.


Lékařka má názor, že chlapeček může chodit do školky. Tak se i stane. A věřte nebo ne, vývoj Vašíka je úplně normální a nepoznali byste, že před několika lety někdo vyslovil prognózu, že nebude žít stejný život jako ostatní.


Existují dvě možnosti. Buď předáme odpovědnost za svůj život a za život našich dětí někomu jinému, nebo se alespoň malou částí budeme snažit o vlastní přijmutí odpovědnosti. Je mnoho cest, po kterých můžeme jít. Je jen na nás, kterou si vybereme. Lékaři jsou potřeba a jsme jim vděční, když vyléčí. Jako ve všech oborech je to o lidech. Existují dobří, špatní. Poznala jsem s Vašíkem mnoho lékařů. Velmi málo lékařů uspokojilo má očekávání. Možná je to tím, že pacienti nemají mít žádná očekávání a mají přijmout, co je řečeno a doporučeno. Nevím. Mohu-li si vybrat, půjdu tam, kde vím, že dostanu 100% péči a nebudu pouze kus. Za takovým lékařem jsem podstoupila dlouhou cestu a vůbec jsem se nad tím nepozastavila.


Jsem ráda, že jsem taková, protože jsem potkala mnoho maminek, které měly nemocné děti a spoléhaly se na lékaře a bohužel zdravotní stav již nejde napravit. Nechci znát odpověď na otázku, kdybych nebyla taková jaká jsem, zda-li by dnes Vašík mluvil atd.


Chtěla jsem ukázat maminkám a tatínkům jinou cestu, než je normální. V případě, že se Vám cokoliv nezdá, bojujte, abyste se dopátrali příčiny zdravotních obtíží a zjistili veškeré možnosti které jsou, aby se zdravotní stav mohl zlepšit. Neřešte, jestli je to metoda klasické oficiální medicíny nebo nějaká jiná. Klasická medicína bohužel mnohdy naráží na své hranice a nenabízí již žádná řešení. To ale neznamená, že ta pomoc neexistuje. Třeba se zdravotní stav Vašeho dítěte nebo Váš o moc nezlepší, ale může to být i naopak. Třeba to vůbec nepomůže. Není to lehké, ale určitě to za to stojí. Nelitujte cest, kterými můžete pomoci svému dítěti nebo sobě. A nikdy to nevzdávejte!!!


Nyní je zřejmé, proč jsem si zvolila tuhle cestu. Kdyby Vašík neměl zdravotní problémy, dále bych žila s myšlenkou, že zdravotní stav nemůžeme sami nijak ovlivnit a jediný, kdo nás uzdraví, je lékař a že za náš život nese odpovědnost někdo jiný.


Setkala jsem se i s těmi lékaři, kterým na pacientech záleží. Děkuji. 

Na přání pacienta neuvádím jméno, příjmení, věk, pohlaví ani přesnou diagnózu.

16.10.2006 zjištěna a potvrzena vážná nemoc.

Diagnóza: x
Návyky: kouření: ne, alkohol: společensky
OA: běžné choroby
Srdce: TK 150/70
Břicho: měkké
Váha: 80 kg

- 16.10.2006 (váha 80 kg) 

- 10.02.2009 (váha 80 kg)
- 05.01.2010 (váha 70 kg)
- 01.06.2010 (váha 65 kg) 

Zde oznámeno, že bude již nutná chemoterapie. Chemoterapie do dnešního dne nezačala.

- 29.03.2011 (váha 63 kg)


Pocity v roce 2006: 

stálá únava, pálení žáhy, plynatost, celkově nepříjemnost k okolí, myšlenky na smrt, vzhled na 65 let, žádné projevy radosti - smích, zpívání, pouze hněv a vztek.


Pocity v roce 2011: 

žáha nepálí, plynatost není, velmi občasná nepatrná únava, příjemnost k okolí, myšlenky na život, vzhled na 40 let, projevy radosti ano - smích, zpívání.


--------------------- 


Jídelníček do roku 2010

Po 

Snídaně - rohlík s máslem, 2 ředkvičky, ovocný čaj

Svačina - bílá káva, rohlík

Oběd - rýže, vepřový plátek, zeleninový salát

Svačina - hrušky

Večeře - chléb s máslem, 2 kolečka kuřecího salámu, čaj


Út 

Snídaně - rohlík, sýr, ovocný čaj

Svačina - sušenky

Oběd - fazole, dietní párek, chleba

Svačina - banán

Večeře - rohlík, pomazánkové máslo, zelenina


St 

Snídaně - celozrnná houska, pomazánkové máslo, čaj

Svačina - káva

Oběd - bramboráky, hermelín, čaj

Svačina - bílá káva, chléb

Večeře - rohlík s máslem


Čt 

Snídaně - chléb s pomazánkovým máslem, čaj

Svačina - káva

Oběd - kapusta s kousky dietního salámu, chléb

Svačina - ovoce

Večeře - celozrnná houska s máslem, 2 ředkvičky


Pá 

Snídaně - celozrnná houska, ovocný čaj

Svačina - jogurt

Oběd - langoše s česnekem, kečupem a sýrem

Svačina - káva

Večeře - chléb s pomazánkovým máslem, plátky kuřecího salámu


So 

Snídaně - buchta, ovocný čaj

Svačina - káva

Oběd - kuřecí vývar, kuřecí přírodní řízky, brambory, jablkový kompot

Svačina - káva, buchta

Večeře - dietní houska


Ne 

Snídaně - koláč, ovocný čaj

Svačina - buchta

Oběd - vepřový řízek, bramborový salát

Svačina - káva se šlehačkou

Večeře - kuřecí párky, rohlík


---------------------


Jídelníček po roce 2010

Po 

Snídaně - ovoce, ovocné šťávy

Svačina - ovoce

Oběd - zeleninový salát s olivovým olejem, citrónem, opraženými semínky slunečnice a dýně

Svačina - bochánek s žitné mouky, rajče

Večeře - zeleninový salát


Út 

Snídaně - ovocné šťávy

Svačina - ovoce

Oběd - ryba

Svačina - bramboráky

Večeře - zeleninový salát


St 

Snídaně - ovoce

Svačina - ovoce

Oběd - ryba, zeleninový salát

Svačina - špaldová káva

Večeře - zeleninový salát


Čt 

Snídaně - ovoce, ovocné šťávy

Svačina - ovoce

Oběd - pečené batáty v troubě

Svačina - káva z melty

Večeře - celozrnná houska s máslem, 2 ředkvičky


Pá 

Snídaně - ovocné šťávy

Svačina - ovoce

Oběd - přírodní řízek, zeleninový salát

Svačina - bílý jogurt Holandia

Večeře - chléb s pomazánkovým máslem, plátky kuřecího salámu


So 

Snídaně - ovoce, ovocné šťávy

Svačina - ovoce

Oběd - zeleninový salát

Svačina - špaldová káva

Večeře - zeleninový salát


Ne 

Snídaně - ovoce

Svačina - ovoce

Oběd - přírodní řízek, zeleninový salát

Svačina - buchta

Večeře - zeleninový salát

---------------------


pH

2010 

pH 5 (předtím neměřeno). 3 měsíce stále pH 5. Za 3 měsíce po zavedení úprav se začalo pH vyrovnávat na pH 7 aspoň 1 x do týdne. 


2011 

nyní pravidelně 3, nebo 4 x do týdne pH 7 - 7,4.


Do roku 2010 užíváno následující:

1. Vitamín C
2. Alveo 
3. Inocell
4. Kyolic
5. Apiglukan imuni
6. Pyridoxin generika
7. Vitamín B12
8. Bio folic
9. Magnesii lactici
10. Iozinovaný hořčík
11. Selen
12. Zinek 
13. Vitamín E
14. Riboflavin15. Lecitin
16. B17
17. Vitamín A
= Denně bráno okolo 20 tablet, někdy i přes 30 tablet.

Od roku 2010
Užíván pouze jeden produkt. Výsledky s jedním produktem (v tom přínosném) nelze srovnat s dobou, kdy bylo užíváno vše předcházející.