Oficiální vyjádření k mým finančním závazkům
Finanční závazky nevedly k mému obohacení, či prospěchu.
Posledních cca sedm let jsem léčila má vnitřní zranění. Veškeré mé snahy o tvoření v posledních sedmi letech
skončily ještě dříve, než začaly. Nebyla jsem vnitřně připravená. Nyní již
jsem. Možnost zaregistrování na pracovním úřadě a pobírání různých
dávek během této doby nebylo pro mě přijatelné. Proto jsem raději poslední cca čtyři roky chodila na brigády.
2017
- Tento den byl pro mě BODEM ZLOMU.
- V roce 2017 jsem se ráno probudila a nemohla jsem vstát.
- Následovalo období spánku, kdy jsem prospala většinu dne po dobu několika týdnů.
- HB (hemoglobin) jsem měla 88, kdyby nedošlo k zlepšení, následovala by krevní transfuze.
- Poprvé v mém životě jsem poznala jaké to je zpomalit, být v klidu, vůbec nic nedělat a jen být.
- Vždy jsem dělala několik věcí současně.
- Několik let jsem spala pouze pár hodin denně.
- Dělala jsem na 200 % a automaticky jsem brala, že jsem nezničitelná.
- Najednou můj den vypadal tak, že největším úspěchem bylo skoro to, že jsem zvládla dojít na WC.
- Každý den jsem chtěla dělat více, i když jsem se sebevíc snažila, byla zde pouhá bezmoc.
- Každý den byl pro mě extrémně náročný, protože jsem si pro sebe musela rozklíčovat mnoho věcí, abych se v mé bezmoci nezbláznila.
- Pravděpodobně jsem byla ještě stále dost natvrdlá, protože jsem prožila také tři dny, kdy jediné mé myšlenky byly myšlenky na sebevraždu. Po třech dnech myšlenky odešly.
- Začala jsem si uvědomovat a poznávat, že odešla také velká část mě.
- "Spálilo" se cca 90 % mě samotné.
- Jednalo se doslova o můj vnitřní bordel (hnus), který jsem měla potřebu nosit stále s sebou.
- Najednou jsem se cítila mnohem volněji.
- Byla jsem schopná vidět věci s nadhledem, kterého jsem dříve nebyla schopná.
- BOD ZLOMU mě nasměroval k procitnutí a poznání.
- Celý život jsem prohrávala sama nad sebou.
- Mé slabiny vítězily.
Mé největší slabiny byly:
- neschopnost obhájit se,
- neschopnost postavit se sama za sebe,
- pocity viny a výčitky z toho, že jsem dobrá,
- cíleně jsem sabotovala sama sebe,
- slova a emoční stavy druhých mě zraňovaly, protože jsem to dovolila.
Teprve nedávno jsem si připustila, že jsem měla postoj oběti skoro 15 let.
Po celý můj život jsem přehlížela má vnitřní zranění, protože jsem chtěla věřit
tomu, že jsem natolik silná, že nepotřebuji nic léčit.
Po celou dobu jsem si myslela, že vše bude fungovat bez toho, abych sama sebe milovala.
Již vím, že bez toho nemůže fungovat nic.
Kdybych věděla vše, co vím nyní, mohla jsem zkrátit čas učení minimálně o 2/3 času.
Vše jsem si musela prožít na vlastní kůži.
Skládám se z prožitků.
Jsem již vnitřně silná.
Má cesta byla o hodně tvrdých lekcí. Za všechny lekce jsem velmi vděčná a za vše moc děkuji. Díky lekcím jsem se stala sama sebou. Je těžké si vše zpracovat, vzít si ponaučení a jít dál. Nyní již vím, že to možné je.
Přijímám proud života.
Umím se zasmát sama sobě.
Zvítězila jsem sama nad sebou.
Udělala jsem mnoho chyb a špatných rozhodnutí.
Přijala jsem mé výsledky a přijala jsem i následky.
Co jsem dokázala vytvořit za sračky před sedmi lety, jen tak někomu se nepodaří. Možná mé zápisky mohou být také v čemkoliv pro kohokoliv inspirací, že se dá vždy začít od začátku.
Vždy jsem se ke všemu stavěla čelem.
Jsem vděčná všem, kteří mi věřili i ve chvílích, kdy jsem si připadala naprosto ztracená.
Děkuji.